HoraHora, pl. hory a
hora. Vz Gb. H. ml. III. 1. 178. Nieto hory bez zvera (při nevyčištěném obilí»; Ďaleko do hory na dřevo (k tomu je ještě daleko). Phľd. 1897. 499., 303. Ty's byl eště na
horách, dyž já to věděl; Chlap jako h.; Dáti hocha do hor (do Němec). Hoř. 117., 89. O příslovích atd. vz Zát Př. 314. — H. č
erná—les jehličnatý. Val. Čes. 1. X. 64. — H. Pán z Hory = Rybrcoul. Čes. 1. VI. 568. — H. Kutna, od Hory Kutny, ? Hoře Kutně, z Hor Kuten, na
Horách Kutnách atd.; vedle toho: Kutná
Hora, z Kutné Hory atd. Sr. Gb. H. ml. III. 1. 286. — H. = vin- nice. Nár. sbor. II. 69. — H. F. A. Vz Jub. XI.